V tomhle článku, který vznikl ve spolupráci s advokátkou Stanislavou Špiritovou, se zorientujete v základních možnostech a zjistíte, co všechno je potřeba promyslet, než se pustíte do zakládání. Ať už teprve uvažujete o nové organizaci, nebo chcete mít jistotu, že vaše aktuální struktura dává právně smysl.

Nezisková organizace? Ano. Ale jaká?

V České republice existuje několik právních forem, které se dají využít pro neziskovou činnost. Každá má jiný charakter, jiné výhody a hodí se pro jiný typ aktivit nebo řízení.

• Spolek – pokud chcete sdružit více lidí ke společnému zájmu
• Ústav – pokud plánujete poskytovat služby a společensky prospěšné činnosti
• Nadace – pro správu majetku a systematickou podporu veřejně prospěšných cílů
• Nadační fond – flexibilnější varianta nadace bez požadavků na trvalý výnos
• Školská právnická osoba – pro ty, kteří chtějí provozovat školu nebo školské zařízení
• Evidovaná církevní právnická osoba – pokud jste součástí církevní struktury
  

Jedna správná forma neexistuje. Záleží na tom, co chcete dělat, jakým způsobem a s kým.

Spolek – když chcete věci dělat společně

Spolek je právní forma, která se v Česku využívá nejčastěji. Je postavená na principu členství a dobrovolného zapojení lidí. Využívají ho komunitní iniciativy, sportovní kluby, kulturní spolky, vzdělávací projekty nebo třeba ochránci přírody.

Co potřebujete k jeho založení?

• Tři zakládající osoby (fyzické nebo právnické)
• Stanovy – základní dokument, který určuje účel, strukturu a pravidla spolku
• Zápis do veřejného rejstříku (na základě návrhu a přiložených dokumentů)
  

Není potřeba základní kapitál ani notář. Založení je tak poměrně jednoduché, ale to neznamená, že ho není potřeba dobře promyslet.

Na co si dát pozor už při zakládání

Ať už spolek teprve zakládáte, nebo už nějaký vedete, je dobré si ověřit, že máte všechno nastavené správně. To nejdůležitější:

1) Stanovy nejsou formalita

Musí obsahovat minimálně:

• název a sídlo spolku
• účel spolku
• určení členství a jeho práv a povinností
• určení statutárního orgánu

Stanovy ale doporučujeme rozpracovat víc – předejdete tím nejasnostem a sporům. Například jak se schvaluje rozpočet, kdo může jednat za spolek, nebo jak se řeší ukončení členství.

2) Orgány spolku

Zákon rozeznává dva povinné orgány:

• Nejvyšší orgán (obvykle členská schůze)
• Statutární orgán (např. předseda nebo výbor)
  

Stanovy mohou určit i další, například kontrolní komisi. Je dobré si rozdělit pravomoci a zodpovědnosti jasně, aby bylo každému srozumitelné, kdo o čem rozhoduje.

3) Kdo jedná za spolek?

Za spolek jedná statutární orgán, jak je uvedeno ve stanovách. Pokud máte výbor, musí být stanoveno, jestli jedná předseda sám, nebo např. dva členové společně. Tohle je časté slabé místo, hlavně u starších spolků.

4) Vedlejší činnost a příjmy

Spolek může mít příjmy (např. z prodeje produktů, pořádání akcí apod.), ale hlavní činností musí být vždy ta nezisková. Zisk z vedlejší činnosti se musí vždy použít zpět na účel spolku a nelze ho tedy rozdělit např. mezi členy.

Je toho hodně, ale zvládnete to

Založení a správné nastavení spolku není složité, pokud víte, na co si dát pozor. Největší chybou je spěch nebo předpoklad, že „ono to nějak poběží samo“. I když jde o neziskovou činnost, právní rámec je potřeba brát vážně – nejen kvůli zákonu, ale hlavně kvůli lidem, se kterými spolek tvoříte.

Chcete mít jistotu, že máte vše nastaveno správně?

Pokud si nejste jistí, jak má vypadat správně napsaný stanovy, jaké jsou kompetence předsedy nebo co všechno musí obsahovat zápis do rejstříku, mrkněte na náš webinář věnovaný právě tématu spolků.Lektorkou je advokátka Stanislava Špiritová, která má bohaté zkušenosti s právní podporou neziskových organizací.